Mendel meteorolog

Gregor Johann Mendel se velmi zajímal o meteorologii. Zaujala ho již při studiích fyziky.

Vzorem mu byl dr. Pavel Olexík – primář nemocnice u sv. Anny na Pekařské ulici, která leží nedaleko opatství. Olexík započal se svými měřeními u sv. Anny již v roce 1848 a pokračoval s nimi až do července 1878. Od srpna 1878 je již prováděl Mendel.

K měření teploty Olexík používal Kappellerův psychrometr a k měření tlaku vzduchu Fortinův tlakoměr. Tyto přístroje poté používal i Mendel.

První Mendelova meteorologická práce pochází z roku 1862 a nese název Bemerkungen zu der graphisch-tabellarischen Ubersicht der meteorologischen Verhaltnisse von Brünn (Poznámky ke graficko-tabelárnímu přehledu meteorologických poměrů Brna). Jednalo se o stručný popis měření s grafy a tabulkami, které prováděl Olexík v letech 1848−1862.

V letech 1863−1866 a v roce 1869 Mendel zpracoval a publikoval  Meteorologische Beobachtungen aus Mähren und Schlesien (Meteorologická pozorování z Moravy a Slezska).

Od roku 1878 prováděl pozorování pro c. k. Centrální ústav pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni na stanici v areálu opatství.

Dobře víme, kde měl Mendel umístěny měřicí přístroje. Popsal nám to úředník c. k. Centrálního ústavu J. Liznar:„Teploměry byly upevněny na severní straně traktu rovnoběžného s kostelem v prvním poschodí. Dva další trakty uzavírají s kostelem a dříve jmenovaným traktem pravoúhlé nádvoří, jehož delší strana (východ-západ) je dlouhá 30 až 35 metrů a kratší (sever-jih) měří asi 25 metrů. Maximální a minimální teploměr byl připevněn ve ‚včelí zahrádce‘ na pilíři besídky směrem k severu a dobře exponován, jenomže v severním směru velmi blízko a poměrně prudce stoupají stráně Žlutého kopce. Srážkoměr byl na ‚prelátské zahradě‘ se záchytnou plochou ve výšce jeden metr nad povrchem. Směr větru byl pozorován podle kouře četných viditelných komínů (také na Špilberku).“

Mendel zaznamenával svá měření v 6, 14 a 22 hodin, stejně jako Olexík. Od ledna 1879  měřil a zapisoval teploty v 7, 14 a 21 hodin. Nebylo to z Mendelovy pohodlnosti, ale kvůli tomu, aby se měření sladila s doporučením Mezinárodní meteorologické organizace.

Mendela delší čas zaměstnávalo určení nadmořské výšky v opatství. Původně uváděl 225 metrů nad mořem, poté 198 metrů, až nakonec od roku 1881 do konce pozorování psal 221 metrů. Dnes si můžete na GPS najít opravdovou hodnotu.

Poslední výkaz měření vyplněný Mendelem pochází z července 1883. Nemocný Mendel nemohl pozorovat a měřit, proto srpnová až listopadová měření prováděl klášterní duchovní Leo Ledwina. Prosinec v záznamech chybí. Od ledna 1884 již v Brně prováděl měření Alfred Lorenz, císařskokrálovský vrchní inženýr.

Mendel vše velmi pečlivě zaznamenával do grafů a tabulek. Kromě počasí se soustředil i na zjišťování hladiny podzemní vody ve studni, stav ozonu ve vzduchu, pozoroval i sluneční skvrny.

Zájem o mimořádné meteorologické úkazy dokládá odborný článek Die Windhose vom 13. October 1870 (Smršť z 13. října 1870), kterému předcházela Mendelova přednáška v Přírodovědeckém spolku v Brně. Mendel v ní popsal větrnou smršť z 13. října 1870, která poničila opatství a část Brna, a jako  první na světě zde vědecky popsal výskyt tromby (tornáda). Dalšími pracemi byly příspěvky s názvem Regenfall und Gewitter zu Brünn in Juni 1879 (Liják a bouře v Brně v červnu 1879) a Gewitter in Brünn und Blansko am 15. August 1882 (Bouře v Brně a Blansku 15. srpna 1882).

Mendel zapisoval svá meteorologická pozorování pět let a jeden měsíc.

Mendelovi byla meteorologie velmi blízká, i zde se projevila jeho pečlivost, přesná vědecká práce a výborné znalosti přírody.